Historická telefonní technika

Fotografie můžete myší rozkliknout. Zde prezentovaná videa by se měla přehrát přímo ve stránce. Pokud se Vám objeví odkaz ke stažení, video si stáhněte a přehrajte ve Vašem počítači. Videa jsou se zvukem.

Domácí telefonní síť.

Aby mě doma telefony fungovaly, musí být připojeny k telefonní ústředně. Nemá cenu zabíhat do technických detailů, tak jen pro názornou ukázku. Doma používám telefonní ústřednu Panasonic, model KX-TD816CE. Napájení 220-230 V, 100 W. Sice se nejedná v tomto případě o historickou věc, ale již je starší a stále používaná. V základním sestavení má vstup pro dvě státní linky a 8 poboček. Dá se však rozšířit o určité moduly, čili o ISDN, další pobočky, další vstupy státních linek a jiné. Já mám na ústředně moduly pro rozšíření počtu státních linek a pro rozšíření poboček. Konkrétně tedy mohu do ústředny zapojit celkem 6 státních linek a 16 telefonních poboček. Dále mám v telefonní ústředně modul pro dveřní telefon. Čili ze systémového telefonu (ale dá se navolit jakákoliv pobočka) mohu ovládat dveřní telefon + otvírání branky elektrickým zámkem, což mám zapojeno. Do telefonní ústředny mám zapojeno 8 základních poboček. Z toho dva systémové telefony. I když mám na ústředně rozšiřovací modul, 16 telefonů nemám kam dát. Těch 8 pro rodinný domek bohatě stačí.

Telefonní ústředna se programuje jednak přes systémový telefon, nebo pomocí softwaru. To druhé je samozřejmě pohodlnější a přehlednější pro programování. Při programování lze využít širokou škálu možností, jednotlivé pobočky lze konfigurovat podle přání. Telefonní ústředna se může využít i pro konferenční hovory a lze ji připojit i k zařízení se 100 V rozvodem rozhlasu. Třeba v nějaké fabrice, či firmě, kde je rozhlas rozveden. I když takové rozhlasové zařízení vlastním a mám rozveden tento rozvod, nemám ústřednu s rozhlasovým zařízením propojenou. Takže nemohu názorně předvést.

Na fotografiích je celkový pohled na ústřednu, její vnitřní část určenou pro připojení linek. Krabička uprostřed (po otevření ústředny) je zařízení k domovnímu telefonu a ovládání elektrického dveřního zámku. Mohou být připojeny dva domovní telefony a dva zámky. Dále pak vidíte označení rozšiřovacích modulů na ústředně a konektor jednoho z modulů.

Systémový telefon Panasonic KX-T7433

Jak bylo psáno, z tohoto telefonu lze telefonní ústřednu také programovat, ovládat dveřní telefon a elektrický zámek u branky domu, lehce přepojovat telefonní hovory. Dále má telefon možnost hlasitého hovoru s možností zesílení hlasitosti, programovatelná tlačítka a jiné a jiné možnosti. Je opatřen zásuvkou k připojení dalšího telefonního přístroje. K telefonní ústředně je připojen čtyř žilovým kabelem, pro běžné telefony stačí kabel dvoužilový.

Využití faxu

I když se v dnešní době používají e-mailové schránky a různé sociální sítě, či jiné programy a aplikace k posílání textu, fax se nadále používá, ale v menší míře. Pokud popíšu zjednodušeně funkci faxu. Faxový přístroj scanuje předlohu, rozloží ji na body a v binární podobě zašle prostřednictvím telefonní linky na další faxový přístroj, kde se to dá vše zase dohromady. Ve faxu se může používat termální papír, nebo laserový tisk, nebo inkoustová kazeta. Druhů je více. Výhodnější je posílat fax, přes nějaký faxovací počítačový program, který samozřejmě nemá spotřebu papíru, či jiných náplní. Také posílání obrázků faxem není ideální. Je černobílý a nemá samozřejmě kvalitu, jako odeslaný například e-mailem. Mnohdy je z toho pouze mazanice. Samozřejmě počítač musí být opatřen telefonním modemem, či ISDN terminálem. Názorně si můžeme předvést odeslání faxu z počítače na faxovací přístroj – viz níže. Počítač, který je opatřený telefonním modemem a faxový přístroj mám připojen na pobočku telefonní ústředny, tak mohu odeslat v rámci domova fax z místnosti do místnosti. Ne že bych to využíval, toto zařízení mám pouze jen tak, že to funguje. Okno faxovacího programu je co se týká obsluhy podobné e-mailové schránce, či e-mailovému klientu. Pro sejmutí dokumentu mohu použít scaner, nebo rovnou odfaxovat textový soubor, či obrázek. Potom se zadá příjemce, čili telefonní číslo příjmového faxu.

Faxový přístroj, který mám doma, je Panasonic KX-F90, jehož výstup pracuje na principu termálního papíru ve formě ruličky. Rovněž v tomto přístroji je telefonní záznamník, který lze využít i pro nahrávání hovoru. Funkce přístroje se programují pomocí tlačítek na přístroji podle manuálu. Lze na něm nastavit více funkcí, např. kolikrát má zvonit, než bude přijatý fax, či telefonní hovor do záznamníku, může se nastavit buď automatické rozeznání příchozího faxu a hovoru, nebo pouze jen pro příjem hovoru, nebo pouze jen pro fax. Možností má tento přístroj více.

Pohled na faxový přístroj Panasonic KX-F90, pohled na kazetu záznamníku a pohled na roli termopapíru, při odkrytém krytu.

Ten přístroj co vidíte pod faxem je rozhlasové zařízení pro 100 V rozvod, to k faxu samozřejmě nepatří.

Faxový program v počítači, který používám, je součástí Windows 7.

Jak jsem se zmínil, ovládání faxovacího programu v počítači je jednoduché a připomíná e-mailového klienta. Rovněž je v programu adresář, kam lze přiřadit telefonní číslo k nějakému jménu, rovněž lze napsat v okně text a vložit textovou přílohu, či obrázek. Jak jsem uváděl, počítač musí mít samozřejmě modem, který se připojí k telefonní lince.

Obrázek faxovacího programu:

Vlastní faxování.

Zde můžete shlédnout video postupu při faxování a rovněž uslyšíte v krátkosti tón, kterým faxy po telefonní lince mezi sebou komunikují.

Video odeslání faxu z počítače.

Video příjmu faxu na faxovém přístroji.

Dokument, který jsem zaslal faxem.

Jsou to dvě stránky. První stránka je napsaný text přímo ve faxovacím programu a druhá stránka je text přílohy. V záhlaví faxu mohou být uvedeny informace z kterého čísla byl fax poslán, případně název společnosti, jméno, apod. Záleží, jak si tyto údaje nastaví odesílatel na svém faxovém přístroji, nebo počítačovém programu – posílá-li fax počítačem. Konkrétně zde je uveden odesílatel “fax” a příjemce “104”. To je telefonní číslo pobočky telefonní ústředny, na kterou je faxový přístroj připojen. Dále je vidět počet stran, který “faxový soubor” obsahuje. Lze ve faxovém přístroji zapnout i potvrzení o doručení faxu. Pokud přenos proběhne v pořádku, fax vytiskne papír s uvedeným příjemcem a odesílatelem a zpravidla zkratkou “OK”. To ale zbytečně “žere papír”. Tento protokol se dá kdykoliv vyvolat. Pokud napíšete do faxu třeba pouze jedno slovo, vždy z přístroje, který fax přijímá “vyleze” celá stránka formátu A4.

Nyní přejdeme k té historické části.

Automatická telefonní ústředna USR 1/4.

Jedná se o automatickou pobočkovou reléovou telefonní ústřednu USR 1/4, typ 3FP47003, pro připojení jedné státní telefonní linky a čtyř poboček. Vyrobena Tesla Liptovský Hrádok a rok výroby pravděpodobně 10/1976 – uvedeno na štítku. Skládá se z masivní kovové konstrukce opatřené plechovým krytem, který je zajištěn ve spodní části pomocí dvou šroubů. Uvnitř je v horní části zdroj napětí 24 V – transformátor s usměrňovačem a kondenzátory. V tomto prostoru se připojuje síťové napájecí napětí. Pod částí se zdrojem je vyklápěcí rám s relátky, zajištěn šroubem. Po otevření rámu, který je na pantu, je možno se dostat ke svorkovnici, kde se připojuje státní linka s pobočkami. Na té samé svorkovnici jsou určovací svorky pro volbu noční linky. Pomocí pájecích špiček, které se nachází vlevo nahoře, na zavřeném rámu s relátky, lze telefonní ústřednu navolit a provozovat buď v automatickém provozu, místní baterie a ústřední baterie. Ústředna nemá funkci tónu po zvednutí sluchátka. Čili nemá volný, obsazovací, či vyzváněcí tón, tak jak ho slyšíte v běžném telefonu. Pouze při vytočení telefonního čísla a následném vyzvánění je ve sluchátku volajícího slyšet slabý brum. Telefonní čísla poboček jsou pevně daná, čili jsou to čísla 1, 2, 3 a 4. Telefonní ústředna může mít i noční provoz, tento se zapíná manuálně vypínačem na boku skříně ústředny. Která pobočka má při příchozím hovoru ze státní linky při nočním provozu vyzvánět, se volí na svorkovnici ústředny. Pokud je noční provoz vypnut, při příchozím hovoru ze státní linky zvoní pobočka č. 1, s pobočkovým telefonní, číslem 1. Pro přístup z pobočky ústředny na státní linku se používá zemnící tlačítko na telefonu. V tomto případě, ale telefon s telefonní ústřednou musí být propojen třemi vodiči. Dva slouží ke komunikaci a třetí se připojuje na kostru – zem telefonní ústředny. Pro běžný provoz s telefonem bez zemnícího tlačítka stačí dva vodiče. Rovněž lze tímto tlačítkem na telefonu přepojit hovor. Ústředna má i možnost odposlechu na lince.

Foto telefonní ústředny

Video z funkčnosti USR 1/4

Telefony připojené k telefonní ústředně USR 1/4

K této telefonní ústředně mám připojeny čtyři starší telefony s rotační číselnicí. Čili pulzní volba. Telefony s tónovou volbou jsou u této telefonní ústředny nefunkční. Laicky řečeno: Rotační číselnice při svém běhu musí přerušovat svůj kontakt, aby mohly na pulsy při vytáčení telefonního čísla reagovat relé v ústředně. Na vysílání tónu tato telefonní ústředna nereaguje. Pulsní volbu mají tedy telefonní přístroje s rotační číselnicí a tónovou s číselnicí tlačítkovou. Ale u přístrojů s tlačítkovou číselnicí je i na toto někdy pamatováno. V telefonním přístroji bývá někde ve spodní části telefonu přepínač, kterým se dá přepnout druh volby. Ale není to pravidlo. Záleží na druhu přístroje. Pokud máte doma pevnou linku, telefonní ústředny reagují na obě volby. Což je i můj případ shora popisované digitální telefonní ústředny Panasonic.

Telefony připojené k ústředně USR 1/4 mají mechanickou regulaci hlasitosti vyzvánění. Způsob je jednoduchý, kdy se pomocí otočného knoflíku s vačkou posunovalo kladívko zvonku a tím pádem se buď přibližovalo, nebo vzdalovalo vůči miskám zvonku. Potom buď telefon pouze “hrčel”, nebo hlasitěji zvonil.

Telefonní přístroj T65S

Výroba Tesla Liptovský Hrádok, 1965 – 1979

Telefonní přístroj BS 10

Výroba Tesla Stropkov, 1973 – 1984

Telefonní přístroj AS 10

Výroba Tesla Liptovský Hrádok, od roku 1973

Telefonní přístroj T65 H

Výroba Tesla Liptovský Hrádok, 1965 – 1971

K tomuto telefonu bych řekl, že nebyl moc povedený. Byl sice populární kvůli svému designu, určitě byl v té době zajímavý a tvořil třeba hezký bytový doplněk. Ale měl špatný sklon rotační číselnice. Takže člověk se musel nahnout, aby viděl na čísla, která vytáčí. Pokud telefon neměl někde nahoře na poličce. Při vytáčení telefonního čísla měl telefon tendenci se převrhnout a uhýbat. Při vytáčení telefonního čísla musel být většinou druhou rukou přidržován což ztěžovalo manipulaci při zvednutém sluchátku. Další věc byla také výměna telefonních vložek. Muselo se rozšroubovat celé telefonní sluchátko. Na rozdíl od jiných telefonů, kdy stačilo pouze povolit kryt jednotlivé telefonní vložky. Nebyl opatřen zemnícím tlačítkem, takže nebyl vhodný k pobočkovým reléovým ústřednám.

Veřejný telefonní automat TÚS Praha, Typ MPM (2008)

Výroba TÚS Praha, zhruba rok 1980.

U tohoto telefonního přístroje bych se rád zastavil a více ho popsal. Konkrétně můj přístroj byl vyroben v roce 1981. Sehnat ho, se rovná skoro zázraku. Mě se ho po několika letech hledání podařilo sehnat díky Restauraci Morava, Benešov u Boskovic. Snad nostalgie, obdiv k mechanice, nevím. Hrozně se mi líbil. Náhoda a využil jsem přísloví – líná huba, holé neštěstí. Zeptal jsem se a vyšlo to. Přístroj ač kompletní kromě zámků, byl v horším stavu. Bylo ho zapotřebí vyčistit, protože byl uvnitř polit od kafe, zkrátit o trochu pancéřování kabelu a kabel vedoucímu ke sluchátku. Pancéřování bylo poškozené. A samozřejmě vyměnit telefonní vložky ve sluchátku a seřídit návěstí “vhoďte minci”. Vyměnit mechaniku rotačního číselníku. A také je potřebná mince 1,- Kčs – kterou jsem měl. Nyní je přístroj plně v chodu. Tedy kromě tarifikace. Mohl bych stroj doplnit obvodem a nebyl by problém ho zhotovit. Ale už by to byl zásah do přístroje a tak jsem tuto možnost zavrhl. Akorát při vhození mince tato nepropadne po skončení hovoru do kasičky, ale do vratné misky.

Popis přístroje

Jak jsem psal, přístroj je na minci 1,- Kčs. Jiné mince neakceptuje. V přístroji je mechanické zařízení skládající se z váhy mincí a jak bych to řekl – vyřazovače jiných mincí a předmětů, než je 1,- Kčs. Po zvednutí sluchátka se sepne přes mechanický rotační zpožďovač kontakt a je přítomen ve sluchátku oznamovací tón. Ale nelze prostřednictvím číselnice vytáčet telefonní číslo. Teprve po vhození mince, která spadne na váhu a tato sepne kontakt, lze vytočit telefonní číslo. Při vhození jiné mince, nebo falešné mince, tato propadne rovnou cestou do kasičky. Čili pokud by chtěl někdo vyrobit falešnou minci, musela mít nejen stejnou velikost a sílu, ale i přesně stejnou váhu. Mincovní váha v přístroji je jednoduše přesně seřiditelná. Pouhou větší matkou na delší hřídelce se závitem. Tento typ přístroje umožňoval i meziměstské volání. Ne všude ale byly osazeny. Byly také přístroje pouze pro místní volání. Po uplynutí impulsu, propadla prostřednictvím tarifikace mince do kasičky, převrátilo se vahadlo s nápisem “vhoďte minci” a tento nápis se objevil v průhledném okénku. Pokud po určité době vhozena nebyla, spojení se přerušilo. Telefonní automat vhozené přebytečné mince po skončení hovoru nevracel, spadly do kasičky. Telefonní automat neměl svůj zvonek. Ale bylo možno připojit zvonek externí. Svorky pro připojení jsou zkratované, pokud se přemostění odstraní, lze zvonek připojit. Můžete vidět třeba ve starších filmech – někdy v záběrech z restaurací to bývá. Ten bohužel nemám, snad ho někde seženu. Ale prodává se – za šest stovek 🙁 Ale nahradím ho zvonkem z jiného telefonu, který vložím do vhodné krabičky.

Tarifikace – inkaso telefonního automatu

Tento typ přístroje má vyřešenou tarifikaci pomocí inkasního elektromagnetu, který je uvnitř přístroje a reverzací telefonního vedení, ke kterému docházelo v telefonní ústředně. Pokud to uvedu zjednodušeně: Po sestavení spojení je v telefonním vedení stejnosměrné napětí. Uvnitř přístroje je elektromagnet zapojen na telefonní vedení do série přes usměrňovací diodu. Funkce diody je, že v elektrickém obvodu propouští elektrické napětí pouze jedním směrem. Čili po sestavení spojení dioda napětí nepropustí a do elektromagnetu nemůže toto napětí jít. V době impulzu došlo v telefonní ústředně k mžikové reverzaci. Čili na vodičích máme plus a mínus pól. V době impulsu tedy došlo k prohození těchto pólů, dioda propustila napětí do elektromagnetu, elektromagnet přitáhl k sobě plíšek mechaniky a mince propadla do kasičky. Vahadlo se překlopilo a v okénku se ukázal nápis “vhoďte minci”. Vcelku jednoduché, ale samozřejmě se dal tento systém oklamat. Vzhledem k tomu, že telefonní vedení bylo instalováno do telefonních budek většinou vzduchem, stačilo do vedení připojit další diodu. Tím pádem sice v telefonní ústředně došlo k reverzaci, ale přes tuto diodu již neprošlo napětí do elektromagnetu a nedošlo k inkasu mince. Takže obrazně člověk mohl vesele za korunu telefonovat třeba celý den mezi město. Tedy, než se na to přišlo 🙂 Toto byla jedna z možností k oklamání tohoto telefonního automatu.

Kasička telefonního automatu

Tento telefonní automat měl dva zámky. Jeden sloužil k otevření přístroje, ten se mi podařilo ne-originálem nahradit. Druhý zámek byl na dvířkách od kasičky. Ten bohužel nemám. Samotná kasička je zhotovena ze silnějšího plechu. Ve svém víku má však mechanické zařízení. Víko kasičky je opatřeno očky pro plombu. Z důvodu očka pro plombu a mechanismu ve víku kasičky předpokládám, že pracovník tehdejších Spojů, který peníze z telefonního automatu vybíral, se nedostal k mincím v kasičce vůbec do kontaktu. Vždy měnil pouze celou kasičku – pokladničku. Zkusím to popsat. Ve dvířkách prostoru pro kasičku je delší čep. Tento při zavření dvířek zasáhl z boku do víka kasičky, kde uvnitř odjistil mechanismus otevřeného otvoru kasičky určený pro propad mincí. Jakmile pracovník spojů odemkl dvířka držáku kasičky a otevřel je, čep umístěný na dvířkách z kasičky “vyjel” ven a tímto se v mechanismu víka kasičky, přes pružinu, zavřel otvor pro propad mincí a zaaretoval se. Čili mince z kasičky nešly vysypat, víko nebylo možno otevřít, protože bylo zaplombované. Otvor pro propad mincí nešel otevřít ani simulací vložení čepu. Otvor se dal odjistit pouze páčkou při otevření víka kasičky. Pracovník spojů vsunul novou, prázdnou kasičku s otevřeným otvorem pro propad mincí do držáku, zavřel a uzamkl dvířka. Krást korunky pro vlastní obohacení se, nebo na nanuk se prostě nebudou 🙂

Ještě pro zajímavost. V pancéřování kabelu vedoucího z přístroje ke sluchátku, vedlo mimo kabel i ocelové lanko, které zamezovalo vandalem odtrhnutí sluchátka. A na mikrotelefonu byl kryt mikrofonní a sluchátkové vložky zajištěn speciálním šroubkem. Takže kdo by to chtěl vykuchat, musel celé sluchátko rozbít. Miska pro vracení mincí je velice odolná a na fotkách je patrné, že se tudy někdo chtěl do telefonního automatu dostat. Je napáčena, ale funkční. Mechanismus uzavírání telefonního automatu je rovněž masivní. Aby se dovnitř člověk dostal, musel by to celé rozbít jedině pětikilovou palicí.

Fotky veřejného telefonního automatu TÚS Praha

Ukázka funkce veřejného telefonního automatu TÚS Praha

Úplně nový telefon T65S v originál krabici

Výroba Tesla Liptovský Hrádok, rok výroby 11/1977

Ještě mám nějaké telefony, postupně sem zařízení budu doplňovat. Pokud by jste doma měli cokoliv od starých telefonů, či nějaké telefonní přístroje a chtěli jste se toho zbavit, dejte mi prosím vědět.