Historie Pragotronu

Tyto informace o historii Pragotronu jsou čerpány z období roku 1986.      

Začátek tradic pražského hodinářského průmyslu se datuje už od konce roku 1836, kdy hodinář Ludvík Hainz založil v Praze, v místech, kde je nyní Dlouhá třída, výrobu věžních hodin. Ta byla v dalších generacích rozšířena o sériovou výrobu součástí rychloměru pro ČSD a zejména byla založena výroba ozubených kol pro obor jemné mechaniky. Tato etapa je známa v dějinách českého průmyslu jako “Počátky pražského hodinářského průmyslu”. Z nich také odvíjejí své tradice i další organizace jako Chronotechna Štemberk a jiné. 

Vedle již rozvíjející se výroby věžních hodin, přerůstající v průmyslovou výrobu technických hodin a časově závislých mechanismů, byla v roce 1924 založena v Praze filiálka fy. Telefonbau a nesla český návzem “Jednotný čas”. Tato filiálka prováděla kromě montáží a údržby elektrických hodinových zařízení také montáž a údržbu speciálních slaboproudých zařízení, jako je požární zabezpečovací technika a pod.

Po osvobození Československa Sovětskou armádou v roce 1945 byly obě uvedené firmy znárodněny, zpočátku jako samostatné závody a v roce 1950 byl z obou vytvořen závod Chronotechny, který byl k 1.1.1953 vyčleněn z národního podniku Chronotechna Šternberk a stal se samostatným podnikem pod názvem “Elektročas Praha”. V říjnu 1961 bylo Elektročasu propůjčeno presidentem republiky státní vyznamenání “Za vynikající práci” v souvislosti se 125. výročím vzniku pražského hodinářského průmyslu. Kromě časoměrných zařízení byla zdejší výroba rozšířena o unikátní laboratorní přístroje. V letech 1963-1968 byl Elektročas začleněn jako závod do podniku Laboratorní přístroje Praha. Od 1.1.1698 byl opět vyčleněn a ustanoven jako národní podnik. Nosným programem bylo i nadále časoměrné zařízení i když kromě této výroby zabezpečoval také úkoly související se speciálními požadavky, a od roku 1969 na základě licence i výrobu informačních zařízení. Dne 1.8.1969 byl podnik přejmenován na Pragotron n.p. Od roku 1981 je Pragotron začleněn jako závod do koncernového podniku ZPA Čakovice. 

     Podnik Pragotron měl svoje servisní a obchodní střediska. Názvy ulic samozřejmě nemusí dnes souhlasit:

Bratislava, Heydukova 7

Brno, Minoritská 8

České Budějovice, Hradební 36

Hradec Králové, Komenského 31

Karlovy Vary, Engelsova 37

Košice, Šrobárkova 26

Olomouc, Ztracená 38

Ostrava, Poděbradova 20

Plzeň, Hálkova 46

Ústí nad Labem, Bělehradská 17

Vývoz zajišťoval podnik zahraničního obchodu Merkuria, Praha

Pragotron byl velký podnik a zaměstnával spoustu lidí. Pragotron po r. 1989 prošel mnoha změnami, jako každá jiná fabrika. Servisní střediska zanikla a některá byla změněna na jiné firmy zabývající se výrobou, či údržbou časoměrných zařízení. Sem tam v nich pracují bývalí zaměstnanci Pragotronu. Například firma Brnotron v.o.s. v Brně.

Pragotron Praha se postupem času reorganizoval a změnil název na Elektročas s.r.o. (Elektročas – Pragotron). Jeho sídlo bylo až do roku 2019 na adrese Praha, Poděbradská č. 22. Tedy v části bývalých prostor tehdejšího Pragotronu. Zbytek prostor původní fabriky byl využit k jiným účelům. Nyní, v roce 2020 je Elektročas s.r.o. přemístěn do jiných prostor a to v Praze na ulici Podkovářská 800/6, kde i nadále probíhá výroba moderních časoměrných zařízení pro různé odvětví. Na adrese Poděbradská 22, Praha je již něco jiného.

 


Poslední dobou přibylo mnoho fandů časoměrných zařízení Pragotron. Bohužel však také narostlo spoustu spekulantů a překupníků, kteří se neštítí části zařízení nabízet za přemrštěné ceny, za které se to nedá ani koupit. Nebo nabízejí toto zařízení nefunkční, či polo-rozebrané, aniž by na tuto skutečnost při prodeji upozornili. Pokud jste fanda do Pragotronu, zvláště začátečníci, dávejte si pozor co kupujete a pokud možno, vždy se ptejte na funkčnost zařízení. To, že při zapojení do sítě na něm svítí “nějaké” kontrolky neznamená, že zařízení je funkční. Možná se i někdy vyplatí s nákupem počkat, až se objeví něco jiného.